|
|
Monument
Mrva, Jozef ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Práce s odpadovými materiály je pro mě východiskem pro prostorové instalace. Využívám vlastností a estetiky kartónu a dřevěných odřezků k dialogu s geometrickými tušovými kresbami, které vznikaly za poslední rok. Táhlost a nepředvídovatelnost tvarů připomíná trámy a ruiny a dotýká se tak ekologických a eschatologických témat. Název Monument je tedy ironickou polemikou s lidskou stopou a materiály, které využíváme aniž bychom jim věnovali bližší pozornost.
|
|
|
The phenomenon of the new
Hodec, Markus E. ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Stenger, Georg (oponent) ; Schmiedl-Neuburg, Hilmar (oponent)
Die vorliegende Arbeit am Phänomen des Neuen versteht sich als einleitender Aufbau der Kä- nologie. Damit verfolgt sie zwei Ziele. Einerseits handelt es sich um die Etablierung eines neuen philosophischen Begriffes und einer eigenständigen philosophischen Methode, der Känologie. Andererseits gilt der Hauptumfang dieser Untersuchung der erst beginnenden Problematisie- rung des Phänomens des Neuen. Um die systematische Betrachtung des Neuen vorzunehmen, ist die Arbeit in drei Abschnitte geteilt, die jeweils ein eigenes Teilergebnis hervorbringen. Der erste Abschnitt beschäftigt sich mit der Geschichte des Neuen. Exemplarisch Bezug nehmend auf die ontologische Opposition von Heraklit und Parmenides, weist das Neue sich als Phänomen aus, das präziser behandelt werden kann in Hinblick auf das Werden, anstatt in Hinblick das Sein. Der zweite Abschnitt widmet sich der Methode. Die känologische Methode stützt sich dabei einerseits auf die Dialektik, wie sie von Hegel formuliert und von Adorno weiterentwickelt wird. Anderseits bezieht Känologie Anleihen bei der Methode der Phänomenologie, namentlich der Husserlschen. Aus der gegenseitigen Ergänzung beider Pionierleistungen ergeben sich für die Känologie vier methodologische Hauptelemente: Erste Person Singular, Vom Datum zum Wesen, Das eingeschlossene Dritte und...
|
|
|
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání
Dosoudil, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Heryán, Ladislav (oponent) ; Roskovec, Jan (oponent)
Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání (disertační práce) Jiří Dosoudil Abstrakt: Disertační práce se zabývá biblickou koncepcí Ježíšova vzkříšení. Ve výchozích textech zkoumá její význam a to, jak se zde vztahuje k oblasti posledních věcí člověka, světa a jeho dějin. Mapuje, kde se v Novém zákoně hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání a význačná místa podrobuje detailní exegetické analýze. Aby bylo možné číst jednotlivé výpovědi o vzkříšení v odpovídajícím kulturně-náboženském kontextu, představuje předtím také přehledovým způsobem, jak jsou ukotveny ve starozákonních představách o posmrtné existenci člověka a životodárné Boží moci. Zkoumány jsou i související, ale odlišné představy dobového pohanství. Při výkladu biblických textů práce průběžně poukazuje na jejich význačné či opakující se momenty. V závěrečné reflexi hodnotí jejich význam, dává je do souvislosti a ukazuje, že koncepce Ježíšova vzkříšení, ale i vzkříšení všech věřících navazuje na starozákonní naději v Boha-spasitele jednajícím ve všech podmínkách ve prospěch člověka. Zvláště poukazuje na motiv působení jeho moci, v němž studie nachází základ pro eschatologii Ježíšova vzkříšení. Kriticky dokládá, že v eschatologických důsledcích Ježíšova zmrtvýchvstání se plně rozvíjí to, k čemu působení spásné a stvořitelské moci ve Starém zákoně teprve...
|
|
|
Příchod Syna člověka ve světle Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25)
Poppr, Vojtěch ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Příchod Syna člověka ve světle Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25) se skládá celkem ze tří kapitol. První kapitola obsahuje synoptické srovnání Ježíšovy eschatologické řeči v Matoušově evangeliu s eschatologickými řečmi u ostatních synoptických autorů. Druhá kapitola pak obsahuje exegezi celé Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25), při které se pracuje s různými komentáři k těmto kapitolám Matoušova evangelia. Poslední třetí kapitola navazuje na některé poznatky z předchozí kapitoly a zabývá se přímo ústředním tématem této práce, kterým je téma příchodu Syna člověka. Po krátkém pojednání o christologickém titulu Syn člověka odbočuje tato kapitola tematicky také do oblasti mariologie. Avšak toto odbočení není umělým vložením postavy Panny Marie do tématu příchodu Syna člověka, protože ono vyplývá ze samotného textu této práce, a z myšlenkových postupů, které jsou v ní obsaženy.
|
|
| |
|
|
Duše jako eschatologická kategorie. Prvotní koncepty, tematizace v křesťanství a u Svědků Jehovových
KUČERA, Jaroslav
Práce se zabývá vznikem pojmu duše a jeho ukotvení v křesťanství, kde poukazuje na význam posmrtného přeživšího prvku, který je klíčový v eschatologickém očekávání. Odpovídá také na otázku, zda je "duše" církevním mechanismem k zajištění poslušnosti věřících, jak se často profánní společnost domnívá. Popisem eschatologických konceptů dvou křesťanských celků, z nichž každý přistupuje k problematice duše odlišně, poukazuje na následky, jež v absenci pojmu duše vrcholí velmi svérázným výkladem Písma. Závěrem poznatků práce ukazuje "duši" jako teologicky nutnou kategorii k zajištění soudržného křesťanského systému ve světle biblických výpovědí.
|
|
|
Vztah eschatologie a pozemských skutečností u Jeana Daniélou
Novotná, Šárka ; Frývaldský, Pavel (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Anotace. Jean Daniélou se ve svých knihách vyjadřuje k myšlenkovým proudům své doby, jež často vyrůstají z nihilistické negace transcendence, která ubližuje člověku a jeho (inter)subjektivnímu postavení ve světě, anebo jak říká Daniélou: v realitě. Jediná správná realita je pro něj taková, která překračuje sféru viditelných věci (ačkoli ji nutně ovlivňuje) a která se naplňuje v eschatologické vidině budoucnosti. S tímto pohledem na budoucnost souvisí i Daniélouova vize dějin: křesťanství je pro něj jednak historií a představuje cestu vedoucí ke spáse, a tedy se vpisuje do dějin spásy, ale rovněž je v historii. Tzn., je ovlivněno konkrétními socio-kulturními souřadnicemi, které má schopnost samo vytvářet a proměňovat. Obě tato pojetí historie splývají a jsou interpretovatelné ve vtěleném Slově: Kristus je počátkem i završením dějin. O výrazně christologické orientaci dějin hovoří Daniélou jako o již započaté eschatologii (eschatologie commencée). Tato orientace se promítá i na individuální úrovni, kdy člověk má vlastní proměnou směřovat k připodobnění se Božskému obrazu. Pojednává-li Daniélou dále také o teologii naplnění (théologie de l'accomplissement), myslí tím primárně naplnění v Kristu. O tomto naplnění svědčí Písmo, přičemž vtělené Slovo se objevuje ve Starém zákoně jako počátek něčeho, co se teprve...
|
|
|
Augustinova teologie vzkříšení ve světle Sermones 361-362
Sadilová, Barbora ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Barbora Sadilová Název práce Augustinova teologie vzkříšení ve světle Sermones 361-362 Anotace Předložená diplomová práce si klade za cíl představit Augustinovu teologii vzkříšení. Po prozkoumání biblických základů teologie vzkříšení mrtvých se práce zabývá pojetím daného tématu u vybraných patristických autorů před Augustinem. Ve druhé kapitole je prezentována Augustinova nauka o Kristově zmrtvýchvstání jakožto příčině a počátku konečného vzkříšení mrtvých. Ve třetí části se práce zaměřuje nejprve na biblické zakotvení Augustinovy teologie vzkříšení mrtvých a na jeho polemiku s dobovými odpůrci vzkříšení, zvláště s manicheismem a novoplatonismem. Následně je systematicky představena jeho koncepce eschatologického vzkříšení těla a nastíněna jeho vize obnoveného světa a života v něm. Čtvrtá kapitola je komentovaným překladem Augustinova Sermo 362 o vzkříšení mrtvých. Klíčová slova vzkříšení mrtvých, svatý Augustin, eschatologie, patrologie
|
|
|
Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha
Staňková, Eva ; Tvrdek, Petr (vedoucí práce) ; Špačková, Alena (oponent)
Anotace: Málková, Eva. Duchovní hudba Johanna Sebastiana Bacha. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce. Cílem této diplomové práce je představení duchovní hudby Johanna Sebastiana Bacha a její teologické zvěsti. Vyhledáním a zhodnocením hudebně-teologických prvků v Bachově díle přibližuje práce Bachovo teologické, filosofické a mystické smýšlení. Předporozuměním a komplexním vnímáním Bachovy duchovní hudby lze hlouběji nahlédnout smysl a cíl umělcovy tvorby. V první (teoretické) části se zabývám myšlenkovými proudy, jež mohly Bachovu duchovní tvorbu ovlivnit. Následně vymezuji díla, která lze považovat za duchovní hudbu. V druhé (praktické) části vyhledávám hudebně-teologické prvky, jež Bacha při jeho tvorbě oslovovaly. Zkoumáním Bachova uměleckého stylu se snažím nalézt propojení hudebního a teologického obsahu a zároveň se snažím upozornit na závažnost teologické zvěsti Bachova duchovního díla.
|
|
|
Otázka dějin a času v moderní teologii
Volráb, Vladimír ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Otázka dějin a času v moderní teologii" má za cíl představit základní podoby přemýšlení o dějinách a čase v moderní teologii. Práce se nejprve zaměřuje na výchozí podoby dějin a času mimo oblast teologie, které následně porovnává se základním pochopením toho samého v křesťanství. Na to navazuje zkoumáním pěti teologů 20. století, kteří se otázkou dějin a času zabývali. Studie se také věnuje reakcím na jejich badatelské závěry.
|
host ::
RSS.